„Snažíme se vychovávat přirozeně, citlivě, láskyplně, zbytečně dítě neomezovat naší omezeností, ale zároveň jasně nastavit hranice a pravidla, která máme nastavena v sobě. Hlavní je dítě opravdu vnímat, ono vám samo přesně řekne, co je pro něj důležité a co potřebuje nejvíc – myslím, že hlavně pocit bezpečí, domova a to, že je milováno. Takový bych si přál, aby měl svět náš Tobiášek.“ říká Mikoláš Růžička

Co jste si pomysleli při vašem prvním pohledu na toho druhého a co při vašem dnešním pohledu na toho druhého?

Andrea: Mně se v té sekundě zastavil dosavadní svět. Bylo to na mé první vernisáži fotek, měla jsem tam pozvané všechny důležité lidi mého života, nikdy nezapomenu, když do dveří vstoupil Mikoláš. Nikdy před tím jsem nevěřila na lásku na první pohled. Když se na něj dívám dnes… pořád cítím tu „nedůležitost“ okolního světa. Náš vesmír je pořád to, co je důležité.

Mikoláš: To je ONA. Láska. Tenkrát i teď.

zdroj: @andrea_kerestesova_ruzickova

Jaká píseň aktuálně vystihuje váš život? 🙂

Andrea: All you need is love. Beatles.

Mikoláš: Jednoznačně píseň „Černé oči, jděte spát“, kterou zpíváme synovi Tobiášovi jako ukolébavku, takovou usínací mantru, která ho vždycky uklidní. Zpívá jí většinou Andrea, která tvrdí, že neumí zpívat, což není pravda, protože mě tou písní uspí rychle a spolehlivě.

Co děláte rádi spolu a co každý sám?

 Andrea: Spolu se rádi milujeme, jíme, pijeme košer víno, spíme. Sama ráda upravuju fotky, nebo běhám.

Mikoláš: Každý sám například sportujeme… Ale obecně moc nerozděluju „já a oni“ – jsme prostě „my“ a od toho se veškerá moje činnost odvíjí…

Co na tom druhém obdivujete?

Andrea: Jeho hudební, výtvarné a jazykové talenty.

Mikoláš: Obdivuju toho na Andrejce hodně – to, jaká je žena – citlivá, milující, moudrá, nesobecká, tolerantní, zdravě svojská, spolehlivá, schopná, pracovitá a starostlivá… Umí říct upřímně svůj názor a stát si za ním. Ale taky umí uznat chybu a poučit se z ní. Umí být vážná, ale taky si ze sebe umí udělat legraci a nebrat se tak moc vážně. Je to dokonalá žena pro život. A to bych se mohl ještě rozepsat o tom, jak je krásná…

Má fakt, že jste rodiči, nějaký vliv na vaši tvorbu? Pokud ano, jaký?

Andrea: Má… tvoříme míň. Veškerá tvořivost je momentálně v Tobiášovi a my jen tak koukáme na nový Život. A někdy jsme rádi, když jen tak ležíme a koukáme do dálky.

Mikoláš: Určitě má. Když už se k nějaké tvorbě dostanu, tak musím být rychlý a přesný.

V jakém světě bystě chtěli, aby váš syn žil? Máte nějaké motto, kterým se řídíte v rámci jeho výchovy?

Andrea: V dobrém světě. Ve světě humánním a etickém. Chceme se řídit pravdou, nechci svému synovi lhát o světě, nebo o nás.

Mikoláš: Nemám a ani nepotřebuju mít žádné konkrétní motto, ale nejvíc asi sedí „teď a tady“. Snažíme se vychovávat přirozeně, citlivě, láskyplně, zbytečně dítě neomezovat naší omezeností, ale zároveň jasně nastavit hranice a pravidla, která máme nastavena v sobě. Hlavní je dítě opravdu vnímat, ono vám samo přesně řekne, co je pro něj důležité a co potřebuje nejvíc – myslím, že hlavně pocit bezpečí, domova a to, že je milováno. Takový bych si přál, aby měl svět náš Tobiášek.

zdroj: @mikolasruzicka

Žijete v Praze, jak byste ohodnotili život v ní s dítětem?

Andrea: Žijeme na Vinohradech a je nám tady báječně. Vše, co potřebujeme, máme kousek, jsou tady milí lidé, trhy, parky, je to tady přátelský a rodinný. I když nás láká dům se zahradou někde v ústraní, zatím se nedokážeme vzdát té pohody, která tady panuje.

Mikoláš: V Praze žiju rád. Jsem tu už vlastně delší část života než v Jižních Čechách, odkud pocházím. Kdyby se mi tu nelíbilo, tak bych se odtud odstěhoval někam jinam, ale zatím nás to tu baví i s dítětem – jasně, já lezl celé dětství po stromech a trávil skoro každou volnou chvíli venku, což je v Praze asi trochu nereálný, ale město má zase jiné výhody. A nějaké parky tu taky jsou.

Andreo, pocházíte ze Slovenska, jaké tam máte tři nejoblíbenější místa, na která se ráda vracíte?

Andrea: Hlinné, vesnice kde bydlí moje rodina. Vlkolínec, jediný žijící reálný skanzen. Tatry – kdekoliv.

zdroj: @andrea_kerestesova_ruzickova

Mikoláši, je pro vás důležité kdy a kde tvoříte? Kam chodíte pro inspiraci? Máte nějaké rituály, které vám při tvorbě pomáhají?

Mikoláš: Je to důležité. Skládám hudbu, takže potřebuju ideálně místo, na kterém mám kolem sebe nástroje a taky klid, abych se mohl plně koncentrovat na práci. Rituály nemám a pro inspiraci nechodím, ona chodí za mnou, díky bohu. Jsou ale místa, kde to jde jaksi snáz, lehčeji. Většinou je to příroda – jedním takovým magickým místem je naše rodinná chata u řeky, tam jsem napsal spoustu písní.

Je pro vás důležité žít s domácími mazlíčky a proč? A co by nám vaše kočky řekly jako první, kdyby promluvily? 🙂 

Andrea: Já jsem se zvířaty vyrůstala, i když jsem měla zdravotní problémy a zakazovali mi to. Byli to moji nejlepší kamarádi, jediní, kteří mi opravdu v dětství rozuměli. I když mě naše kočky někdy pěkně štvou, miluju je. Miluju všechno Živé… Učí nás to nelpět na věcech, protože zvířata stejně všechno časem zničí. Učí nás nezlobit se, protože to stejně nejde, a pak to mazlení, spaní, bytí… to je prostě se zvířaty paráda. A co by řekly? Grace: „To dítě tady zůstane napořád???“ a Kiara (mládě Grace, kterou jsem odrodila v obýváku a zachránila, protože kvůli vrozené nemoci měla pár procent na Život): „Já? Já ale fakt vůbec o ničem nevím, kdy a jak se to stalo.“

Mikoláš: Určitě ano. Mě například to učí trpělivosti a klidu – hlavně v situacích, kdy bych obě kočičky nejradši vyhodil z okna, protože něco provedly (občas se to stává). Ale mám je rád, hlavně když se přijdou pomazlit. Kiara by asi řekla: „Já to nebyla, já tu vůbec nejsem.“ a Grejska nejspíš: „Kámo, ty nám, ženám, vůbec nerozumíš…“

Grace
zdroj: @andrea_kerestesova_ruzickova

 

Na co byste chtěli, aby se vás někdo zeptal v rozhovoru?

Andrea: Jestli v rozhovorech říkám pravdu. 🙂

Mikoláš: Na jakoukoliv smysluplnou otázku, abych na ni dokázal smysluplně odpovědět. Třeba: „Žijete rád?“

A teď si na tu otázku odpovězte. 🙂

Andrea: Ano.

Mikoláš: Ano.  🙂

S kým byste si rádi přečetli rozhovor na City & Folks?

Andrea: Jednou s mým synem. 🙂

Mikoláš: Třeba s našimi kočkami, zajímalo by mě, jak se jim s námi žije a co si o nás myslí. Ale vážně. Obdivuju pana Daniela Stacha, moderátora České televize, tak třeba s ním.

 

Ze ♥ děkujeme Andree & Mikolášovi za rozhovor

Andrea, Mikoláš & Tobiáš Růžičkovi
zdroj: @andrea_kerestesova_ruzickova
Total
143
Shares