Aneb rozluštění zásadní otázky – proč mají ježci rádi vajgly? 🙂
Nejen to se dozvíte v rámci nové expozice v Centru architektury a městského plánování (CAMP), která pozoruje město „očima“ rostlin a živočichů. Jak vnímají chodníky, pukliny v omítce, nádražní peróny nebo pouliční lampy? Jakým způsobem a jak úspěšně využívají prostředí, které si lidé vystavěli pro sebe? Kolik „obyvatel“ vlastně Praha dohromady má? Nejen na tyto otázky odpovídá výstava, kterou připravil CAMP ve spolupráci s tvůrci dokumentárního filmu a knihy Planeta Praha. Pro návštěvníky je připravena řada interaktivních prvků, včetně virtuální reality. Razantní změnou prošlo atrium, které se stalo apokalyptickou džunglí. Jak se tato městská zahrada v průběhu výstavy ještě promění?
Planeta Praha zábavnou formou prezentuje fakta, která mohou být pro mnohé návštěvníky překvapivá. Například to, že v okolí kolektorů a výduchů z metra vzniká tropické klima, a proto mohou Pražané narazit třeba na palmy na Vyšehradě. V pražských kanalizacích žije odhadem přes pět miliónů potkanů, což je mnoho násobně více než lidí. Ježci a další zvířata žvýkají nedopalky od cigaret a roztírají se je po celém těle, nikotin totiž funguje jako repelent proti blechám, klíšťatům a dalším nedopalkům. Ptactvo v hlavním městě se dá velmi dobře spočítat – celkem 248 druhů ptáků a z toho jich 139 na území Prahy také hnízdí. Jsou to celkem 2/3 z celé České republiky.
„Často slýcháme o druzích živočichů, které se vlivem lidských aktivit dostávají na pokraj vyhynutí, nebo musí měnit své zažité způsoby fungování. Výstava v CAMPu ukazuje, že lidé a příroda nemusí být vždy ve vzájemném konfliktu a že lze navrhovat město, které nabídne přirozená obydlí pro živočichy. Proto nesmíme při plánování budoucí výstavby zapomínat na biodiverzitu. Moderní město se pak může z tohoto hlediska stát dokonce bohatším, než současná příměstská krajina,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.
Pestrá příroda města je ve výstavě představena prostřednictvím panoramatické projekce, která je pomyslným oknem do vybraných pražských „biotopů“ – od pražské stepi přes městskou džungli a rybník v parku k obyčejnému chodníku a letní noci na Petříně. Z návštěvníků výstavy se stávají terénní výzkumníci a díky interakci s projekcí objevují skrytý život pražské přírody na unikátních filmových záběrech.
Jak by Praha vypadala, kdyby lidé z města náhle zmizeli? Na tuto otázku odpovídá instalace ve virtuální realitě – v zatopeném metru se množí ryby, v centru bují hustý dubový les, ve kterém se mezi ruinami budov prohání stáda divokých prasat. I takhle může vypadat Praha za sto let.
„V rámci výstavy, kterou symbolicky zahajujeme první jarní den, jsme se rozhodli proměnit atrium CAMPu z původně úhledné pobytové zóny v divokou laboratoř pod širým nebem. V malé městské džungli se za šest měsíců trvání výstavy vystřídá hned několik rostlinných společenstev v zápase o životní prostor,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Spolehlivými průvodci „džunglí“ velkoměsta jsou odborní poradci, bez kterých by expozice nemohla vzniknout. Výstava ukazuje, co všechno k jejich profesi a terénní práci patří – nástroje, fotografie, náčrtky, ilustrace, poznámky a zápisníky a také úlovky z výprav do městské přírody. A tak návštěvníci v CAMPu najdou například spacák botanika Jana Alberta Šturmy, ve kterém tráví noci v křoví podél silnic. Mohou zde také prozkoumat maketu mraveniště, pomocí které dokumentarista Jan Hošek nahlíží do domácnosti mravenců. Nebo si prohlédnout entomologickou síťku zoologa Ondřeje Sedláčka, protože ani ve 21. století se chytat hmyz bez síťky prostě nedá.
Výstava je v CAMPu k vidění od 21. března do 1. září.
