„Jsem šťastná, že se máme, že jsme všichni spolu. Jsem šťastná, že jsme zdraví. Jsem šťastná, že se pořád milujeme. Nemám pocit, že by mi v životě něco chybělo. Možná víc slunce…,“ VERONIKA HEJLÍKOVÁ.
„V poslední době se spíš snažím být inspirativní než kázavý,“ LUKÁŠ HEJLÍK.
Jak byste popsali/vystihli jeden druhého pomocí postav z knih?
VERU: To je hodně těžká otázka hned na začátek. Já čtu poměrně neveselou literaturu, ve které je spousta negativních nebo s nepřízní osudu bojujících osob, takže konkrétní postavu vám asi nevypíchnu. Ale vlastnostmi by to byla postava milující, pečující, pracovitá, inteligentní, plná energie, nadšení a elánu…
LUKÁŠ: Jo, to je pravda, protože podle literatury, kterou má Veru na stolku, bych musel být z nacistického Německa nebo komunistické Koreje. Já se nejvíc poznávám v osudech knížek Petry Soukupové, ne jako já osobně, ale celou takovou tu naši českou náturu. Veru jako literární hrdinka by byla taková umanutá, svá, přesto příjemná a milá, ale běda kdyby jste udělali něco zlého!
Dvě knížky, bez kterých pro vás není zima zimou? A kolik knih čítá vaše knihovna?
VERU: Tady si troufnu odpovědět za oba. Je to Vánoční knížka od Terezy Říčanové. Tu čteme každý rok na Štědrý den. Knihovny pak máme dvě. Jednu doma v Praze, druhou na chalupě. Obě dvě jsou opravdu velké a krásně plné.
LUKÁŠ: Bude to téměř 10.000 knih. Až předěláme roubenku, což časem plánujeme, máme ji na zahradě naší chalupy, bude tam třetí.
Máte nějaký každodenní společný/samostatný rituál? Či nějaký netradiční rodinný rituál?
LUKÁŠ: Zpočátku jich bylo fakt spoustu a já na ně strašně často vzpomínám. Bylo to krásný, divoký, osobní. Ale to pochopitelně časem zevšednilo. Hodně toho přešlo na našeho Vojtu a vztah s ním. Skvělý každopádně byly naše denní emaily, které jsme si zakládali jako takový společný deník. No, i ten teď dost flákáme, zvlášť od té doby, co jsou hlasovky v Messengeru. Pro někoho to bude znít příliš technologicky. Ale Messengeru vlastně vděčíme za seznámení. Na Silvestra se díváme na fotky a vzpomínáme, co jsme ten rok zažili.
Co byste chtěli společně zažít a ještě se vám to nepovedlo?
VERU: Strašně bych chtěla vzít Lukáše do Tokia. Já sama tam byla třikrát a je to moje srdcovka.
LUKÁŠ: Já mám tolik plánů! Chtěl bych objet všechny české rozhledny. Chtěl bych znovu s Veru do Londýna a poprvé ji uvidět.
Co podle vás značí dobrý podnik již u vstupu? A podle čeho si vybíráte stůl?
LUKÁŠ: Tuhle chemii si málokdo uvědomuje, ale působí asi jako první dojem při seznámení dvou lidí, tedy je velmi důležitá. Když vejdete do podniku, musí to být překvapení, musíte si hned připadat hezky, někdo by se na vás měl usmát, měla by tam hrát dobrá hudba příjemně nahlas a mělo by vám být prostě hezky a teplo. Má to být takový první objetí. Já sám si vybírám stoly u okna, abych měl co nejvíc přirozeného světla na fotky.
VERU: Já mám ráda stoly spíše zastrčenější, někde v rožku. Jinak vibe podniku preferuji podobný, jako už nastínil Lukáš.
Měli byste možnost navštěvovat pouze tři podniky dokola, které by to byly a proč?
VERU: Za sebe říkám Kro Kitchen, Savoy a Sia.
LUKÁŠ: Až opravíte tři na 365, tak vám odpovím. Ne, pardon, fakt jenom tři podniky vyjmenovat nedokážu.
Tři ingredience, které vystihují váš domov?
LUKÁŠ: Knihovna, barvy, boj o to jestli topíme málo nebo moc.
VERU: Útulno, světlo, knihy.
Co nejvíce oceňujete na životě v Praze?
VERU: Za svůj dosavadní život jsem žila v několika různých zemích, na několika různých kontinentech. Vždycky jsem ale věděla, že se chci jednoho dne vrátit domů do Česka. A bylo mi jedno, jestli do Prahy, Olomouce nebo kamkoliv jinam.
LUKÁŠ: Mě strašně baví střídat chalupu a město. Vždycky se těším tam i tam. Jasně, je fakt o nervy, když něco zapomenete tam či onde, ale stojí to za to. Baví mě v novém bytě ta spousta světla a výhled do parku. Ten jediný se snad nezmění.
Bavíte se se synem Vojtou o politice/společenských tématech/ekologii? A jak takové rozhovory probíhají?
VERU: Vojtíka učíme třídit odpad, to je podle mě základ. Dost často také chodíme na procházky do lesa, protože máme chalupu na venkově a bohužel není neobvyklé, že narazíme na spoustu odpadků. Ty pak samozřejmě sbíráme a vysvětlujeme, že tohle do přírody rozhodně nepatří. Co se politiky týče, tak jsem se jednou v autě rozčilovala při poslechu rádia kvůli Andreji Babišovi. Vojta se mě ptal, proč se zlobím. Tak jsem mu velmi okrajově vysvětlila, o koho jde. Za půl hodinky pak Vojta na hřišti vysvětloval chlapečkovi, že jeden pán rozdává koblihy a pak za to krade a utrácí naše penízky :))) Prostě si to tou svou dětskou logikou nějak zpracoval a neváhal to obratem použít.
LUKÁŠ: Všeci kradnú! 🙂 Myslím, že to s Vojtou moc nepřeháníme v eko ani v ezo. Ale koronavirus má prý rád, protože táta nemusí jezdit do divadla a je doma.
Jaký je váš klíčový zdroj aktuálních informací a proč ho volíte?
VERU: Zprávy čerpám hlavně na Aktuálně.cz, Seznam Zprávy a BBC News. Super je taky DVTV a různé podcasty. V tom je ale větší profík Lukáš.
LUKÁŠ: Jedu DVTV, podcast Deníku N, rozhovory Lucie Výborné, podcasty Petra Ludwiga, Brocast, U kulatého stolu a pak všechny gastro podcasty.
Čemu by podle vás měla naše společnost věnovat větší pozornost a proč?
LUKÁŠ: Sama sobě v tom nejlepším slova smyslu. Na kvalitu svého žití a bytí, ano tedy i na okolí, ve kterém žijeme. Nic bych nepodceňoval, ale nic bych taky nepřeháněl. Osobně nemám rád radikalismus, protože vím, jak moc radikální bych uměl být, v poslední době se spíš snažím být inspirativní než kázavý.
Na co byste chtěli, aby se vás někdo zeptal v rozhovoru?
LUKÁŠ: Já nevím. Jsem rád, že jsem poprvé nemusel odpovídat na to, jak vzniklo LiStOVáNí a Gastromapa. Tak se zeptám Veru, jsi šťastná? Jestli ano, ale i jestli ne, co by tě udělalo šťastnější? I když víš, že v mým případě není jistý, že to dokážu.
A teď si na tu otázku odpovězte:
VERU: Jsem šťastná, že se máme, že jsme všichni spolu. Jsem šťastná, že jsme zdraví. Jsem šťastná, že se pořád milujeme. Nemám pocit, že by mi v životě něco chybělo. Možná víc slunce, ale to opravdu ovlivnit nedokážeš, lásko 🙂
S jakou dvojicí byste si rádi přečetli rozhovor na City & Folks?
LUKÁŠ: Bára Podzimková a Albert Černý.
VERU: Se Zuzkou Fryaufovou a Tomášem Jirsou.
DĚKUJEME ZA DVOJROZHOVOR
