„Mám ráda vědomě přehnané věci a nebo naopak spontánně jednoduché. Takže někdy jsem si svou žádost o ruku představovala velice pompézně a jindy jsem snila o tom, že se jednoho dne jen tak nenalíčená s vařečkou v ruce otočím a Zbyněk poklekne,“ říká Julie Štandera, herečka & tanečnice.
„Poslední dobou jsem se na sociálních sítích hodně uzavřel. Přijde mi totiž, že je doba komentářová a názorová. Každý má na něco názor a musí ihned vše komentovat. A já ani o jedno, ani o druhé nestojím,“ říká ZBYNĚK ŠTANDERA, podnikatel.
O jaké žádosti o ruku jste snili vs. jak v reálu proběhla? 😊
Julie: Mám ráda vědomě přehnané věci a nebo naopak spontánně jednoduché. Takže někdy jsem si svou žádost představovala velice pompézně a jindy jsem snila o tom, že se jednoho dne jen tak nenalíčená s vařečkou v ruce otočím a Zbyněk poklekne. Nakonec to byla krásná žádost o ruku jak z pohádky…Vyzvednul mě osobní řidič, přivezl mě do velmi krásné, malé italské restaurace, kde na mě čekal Zbyněk. Přes celou restauraci zněl můj oblíbený interpret Frank Ocean. Chody byly předem domluvené a jen je nosily na stůl od předkrmu až po dezert. Poté nás řidič odvezl k Vltavě, kde na nás čekala dřevěná loďka. Zbyněk odpádloval někde mezi Pražský hrad a Národní divadlo, kde nakonec na loďce poklekl a pronesl spoustu krásných slov.
Zbyněk: Já jsem v ten den snil jen o tom, ať všechno, co jsem si naplánoval klapne a ať to už hlavně mám za sebou! Byl jsem z toho šíleně nervózní. Nakonec nám ve chvíli, kdy jsme nastoupili do auta a rozjeli se domů začalo brutálně pršet. Měl jsem víc štěstí než rozumu, protože celá žádost byla venku.
Letos jste oslavili první výročí svatby. Jaký moment z vaší svatby byl pro vás extra magický/silný?
J: Z celého týdne bylo cítit, že jsme ve správný čas na spravným místě, se správnýma lidma, což je samo o sobě dost magický. Ale pokud mám vypíchnout extra extra silný moment – jsou to rozhodně sliby, které jsme si při obřadu řekli.
Z: Celý ten den byl magický, pořád se to stupňovalo a nekončilo. Bylo to, jako kdyby nám byl celej svět nakloněnej. Nejsilnější bylo čtení slibů, jednoznačně. Ale nejhezčí moment pro mě byl liliputí překvapení na vile od našeho kamaráda Robina. Kdy se převlíkl za liliputa a udělal nám show na písničku Proč nejsi větší od Hany Zagorové. To už s námi byl i Leoš Mareš a všem nám trvalo půl písničky než jsme Robina poznali. Nikdy na to nezapomenu. Je potřeba ale říct, že naše svatba byla velmi netradiční a konala se v Las Vegas.
Co na tom druhém obdivujete každodenně? 😊
J: To jak dělá svou práci, že umí pracovat rukama, že nic není problém. Umí mě rozesmát, překvapit a je to skvělý táta.
Z: Krásu.
Super překvapení, které jste tomu druhému připravili?
J: Rozhodně se snažím každoročně vymyslet nějaké narozeninové překvapení. Myslím, že ty první společné narozeniny se mi povedly, protože to ještě nevěděl, co všechno si na něj dokážu připravit. Když jsme se vrátili domů po celém dnu plného překvapení a kuchařského kurzu s all you can drink – byli u nás doma všichni jeho kamarádi.
Z: Já se snažím překvapovat poměrně často. Zlepšuje to náladu jak manželce, tak mně. Už třeba jen tím, že přeberu nějaké povinnosti na sebe, nebo, že se nerozjedu ráno do práce, ale připravím snídani pro všechny.
V jaké podobě si nejraději uchováváte vzpomínky?
J: Pro obě děti mám takové ty deníčky od narození do jednoho roku vytvořené z mých zápisků a polaroid fotografií. Pro nás dva mám zase album My2, kde se přidávají fotografie na každé výročí svatby a píše se tam, jaký ten uplynulý rok byl. No a každé dva roky nechávám vytisknout fotky a dělám takové to klasické rodinné album, jako jsem měla já ve svém dětství. Je to jediná věc, kterou bych si vzala na opuštěný ostrov.
Z: V tomhle jsem poměrně lempl. Naštěstí moje žena ne, takže máme doma jak deníky, tak fotoalba.
V čem se cítíte v rámci rodičovství silní a v čem byste se rádi zlepšili?
J: V aktivním trávení času s dětmi jako celá rodina. No a aktuálně bych ráda upevnila své hranice. Myslím že jsem zbytečně moc hodná máma 😀
Z: Cítím se být silný v tom, že si umím vytvořit s dětmi hezký oboustranný vztah. Chtěl bych se zlepšit v trpělivosti. Někdy je pro mě těžký udržet vnitřní klid a nestresovat se z každodenních šarvátek mezi dětmi.
Jak náročné je pro vás dělení vaší pozornosti mezi vaše dvě děti?
J: Myslím, že děti jsou ve věku, kdy každý z nich vyžaduje velkou část pozornosti a zároveň každý z nich chce dělat něco jiného. Aktuálně to u nás probíhá tak( pokud jsem doma já i Zbyněk), že každý se věnuje jednomu z nich. Pokud jsem s oběma sama snažím se vymyslet aktivitu, která funguje pro oba společně. A plánuju dny, kdy se věnuji pouze Rose a dny, kdy jsem naopak zase jen s Kevinkem. Každé dítě si čas od času zaslouží celou pozornost jednoho z rodičů. Ale pozor partner si ji taky zaslouží – od toho máme pak rodičovké retreaty! 😀
Z: Je to poměrně náročné. Snažíme se, co nejvíce volného času trávit samozřejmě najednou, ale taky si s Julií děti střídat, aby děti měly čas jak s tátou, tak s mámou o samotě. Stejně je to ale tak, že Rose je spíš tatínkova a Kevin maminčin…
Máte nějaké rodinné víkendové rituály?
J: Společná snídaně, společný oběd, společná večeře a společné plány.
Z: Naše víkendy jsou dopředu naplánované, rozmanité a nikdy ne pomalé. Na rituály bohužel není čas…
Dělíte si nějak domácí práce a případně jak?
J: Každý večer před spaním probíhá clean up time, kterého se účastní celá rodina. Děti se snažím běžně zapojit do domácích prací, ale zatím se mi to nedaří úplně, tak jak bych si představovala. Je to cesta…
Z: Řekl bych že nedělíme. Děláme oba všechno, co je zrovna potřeba.
Co je váš splněný pracovní sen?
J: Na tom zatím pracuji.
Z: Ten ještě nemám!
Co vás za poslední dobu kulturně obohatilo?
J: Divadelní monodrama moji spolužačky z DAMU – Já diagnóza. O jejím nelehkém období, kterým si prošla a o tom, jak našla touhu zase vstát. Pravdivé, vtipné, dojemné a velmi upřímné.
Z: Kulturně asi představení Já diagnóza od bývalé spolužačky Julie – Lumíry Přichystalové. Bylo to skvělý a i slza ukápla!
Vaše „no go zóna“ v rámci sdílení na sociálních sítích?
J: Rodinné problémy, vyřizování si účtů skrze sociální sítě či vedení nějakého vážného dialogu skrze stories či posty…
Z: Já se poslední dobou na sociálních sítích hodně uzavřel. Přijde mi totiž, že je doba komentářová a názorová. Každý má na něco názor a musí ihned vše komentovat. A já ani o jedno, ani o druhé nestojím.
Juli, s jakou herečkou by sis chtěla vyměnit na jeden den život a proč?
Tyjo, o tom jsem nikdy nepřemýšlela, ale aktuálně mě napadá Angelina Jolie. Ráda bych si vyzkoušela, jaké to je být úspěšná herečka, matka šesti dětí a jaké to je mít tři děti adoptované a tři vlastní…
Zbyňku, víme, že máš byznys na opravu praček. Víš cca kolik jste jich už opravili a máš nějaký tip & trick, jak prodloužit životnost 😀 ?
Můj byznys není jen o opravách praček. Zabývám se prodejem jak nových, tak repasovaných průmyslových strojů do prádelen a dělám vše pro prádelny, proto se tak i firma jmenuje. Od projektu, přes dodávku až po následný případný servis. Starší stroje dovážím ze světa, tady je repasuji a posílám dál. Takový stroj po repasi má totiž životnost klidně dalších 10-15 let při každodenním nonstop používání a je tak škoda ho vyhazovat do šrotu. 🙂 Zrepasovali jsme jich takto stovky a stovky jich stále jede.
Na co byste chtěli, aby se vás někdo zeptal v rozhovoru?
J: Kdy a kde hrajeme 13 u stolu?
Z: Jak se mám.
A teď si na tu otázku odpovězte 😊
J: Třináct u stolu hrajeme : 3.10. Františkovi lázně, 22.10. Praha divadlo Lucie Bílé, 23.10. Tábor.
Z: Výborně!
S jakou dvojicí byste si rádi přečetli rozhovor na CITY & FOLKS?
J: Emma Smetana a Jordan Haj.
Z: Nobody Listen a AnnetX.
Děkujeme Juli & Zbyňkovi za rozhovor.
