Search
Close this search box.

Vybrané příspěvky

Lucie & David

24.2.2024
Search
Close this search box.

Miri & milouš

„Spokojené stáří si představuju jako poslední etapu spokojeného života. A ten pro mě znamená, že jsem šťastná a obklopená láskou. Ráda bych jednou skončila v domečku, ze kterého budu za pár kroků v lese, pěstovala si vlastní zeleninu a ovoce, a zatímco bych okopávala zahradu, pobíhali by kolem mě slípky, psi a kočky,“ říká MIRI ZÁMEČNÍKOVÁ, copywriterka & digitální tvůrkyně.

„Miri miluje překvapení, o kterých ví nejlépe tři dny předem…,“ říká MILOUŠ, fyzioterapeut.

Jak jste si mysleli, že proběhne vaše první rande a jak proběhlo doopravdy?

Miri: Já jsem si až do odpoledne vůbec neuvědomovala, že vlastně máme první rande. Byli jsme domluvení, že ke mně milouš přijde na večeři, a ten den se mě kamarád v práci ptal, co mám na zbytek dne v plánu. Tak jsem mu o té večeři řekla a on mi povídá: „Takže ty máš dneska rande!“ A ve mně úplně hrklo, protože mi to do té chvíle vůbec nedošlo. Zarazila jsem se a říkám: „No jo. Asi jo, čoveče. Asi mám rande.“ A od té chvíle jsem měla nervy. Pamatuju si, že cestou domů z práce se stala nějaká nehoda na tramvajové trati, dlouho jsme stáli a já začala panikařit, že nestihnu nakoupit, uvařit, připravit se… A ZROVNA KDYŽ MÁM TY VOLE PRVNÍ RANDE! Když pak milouš přišel, měl na sobě gatě s kšandami a košili (moudří už vědí, že to mi na podlomení kolen stačilo) a přinesl mi jednu krásnou růži. A já jsem z toho byla tak vyndaná a na rozpacích, že jsem ji jen přijala, poděkovala a dál se věnovala krájení masa. 😅 Jen aby proboha neviděl, jak se červenám. Za nějaký čas mi řekl, že ho ta moje reakce rozhodila, že jsem vypadala, že mi to vůbec neudělalo radost. Že přemýšlel, co udělal špatně. To mě dodnes mrzí. To je jediná věc, kterou bych ráda změnila. Jinak to bylo naprosto nádherné první rande a ráda na něj vzpomínám.

milouš: Moc jsem to neplánoval. Základ byla kytka, košile a kšandy (podvědomě jsem asi tušil, že se jí to bude líbit). U předávání kytky jsem čekal, že se bude usmívat a uvidím v ní radost, ale místo toho se nervózně usmála, rychle poděkovala a utekla zpátky k plotně, neměla totiž dodělanou večeři. Tak to mě lehce rozhodilo. Ta kytka, ne ta večeře. 😃 Ta jinak byla super skvělá. Miri udělala vepřovou panenku s pepřovou omáčkou, tak jsem si říkal, jo, tahle holka umí, tady by to šlo…Bohužel to ale byla první a dodnes poslední panenka s pepřovkou, kterou mi uvařila. 😂 Možná mi ji pak ještě jednou udělala, ať ji nekřivdím, ale pak už nikdy žádnou! ☝🏼😅 Celkově byl večer moc fajn, od začátku jsem se s ní cítil skvěle, uvolněně, mohl jsem být sám sebou, povídat o všem možnym (teda hlavně Miri, já spíš poslouchal), vtipkovat, říkat a dělat blbiny (to zase spíš já 😁). A řekl bych, že se jí to líbilo, protože bych vám to tady teď neříkal. 😊

Vystihnete toho druhého moravským nářečím. 😊

M: Haha! „Prosim tě, nemóňé se mi tady!“ To mu říkám v jednom kuse, když se mi někde plance. Většinou v koupelně nebo v kuchyni. Plance jakože zavazí… To vlastně taky není spisovně, že? … Překáží! To je to slovo. Jinak bych řekla, že je kocór jak sviňa. 😁

m: Kruci, ani po krátkém prostudování moravského dialektu mě vůbec nic nenapadá, bo ja nejsu Moravák, tož bych to řekl jináč. Jako béká David Kraus: Holka z Moravy, roztomilounká. Holka z Moravy, malinká, křehounká, lehounká.” Tož to je celá moja Mirečka. 💙

Kdy vám naposledy ten druhý dal pocit výjimečnosti? 

M: Bude to znít asi trochu klišovitě, ale snad každý den. Dneska např. mi přinesl z práce krupicovou kaši, kterou měli k obědu, protože ví, že ji miluju a na jedné dovolené, kam se pravidelně vracíme, si ji vždy dávám jako malý dezert po snídani. To, že na mě myslí, mi dává pocit výjimečnosti. Občas mi napíše, jaký mám den, stará se o mě, opatruje mě a to, jak se na mě umí dívat a usmívat se… To mi dává pocit, že jsem výjimečná, minimálně pro něj. 

m: Já jsem na tohle hrozně emočně plochý. Dokud mi není řečeno Ty jsi výjimečný!”, tak to nepoznám. 😅 Ale když se nad tím zamyslím, řekl bych, že mi vlastně Miri pořád říká, že jsem nejlepší, takže mi to dává najevo pořád.

zdroj: IG @holkazmoravy

Co je pro toho druhého typické, kdy si řeknete „to je celá/ý ona/on“? 😊

M: Všechno mu strašně dlouho trvá, ale fakt strašně! Jednoho dne mě z něj kvůli tomu určitě klepne! 😃 A pak taky máme celou lednici a mrazák narvaný jídlem, které není pro nás, ale pro někoho z kolegů, kamarádů nebo dokonce pacientů, protože „jsem jim vyprávěl, že jezdím na farmu XY a nabídl jsem jim, že jim přivezu todlencto a támdlecto na ochutnání“. No a jim to samozřejmě zachutná, takže jim to vozí pravidelně. Je prostě fakt milouš, no. Akorát já pak nevím, z čeho můžu udělat jídlo, posledně jsem snědla korbáčky, které byly pro jednoho pacienta. 😃

m: Miri miluje překvapení, o kterých ví nejlépe tři dny předem… a se Sheldonem Cooperem toho mají společného bohužel více. 😃

Jakou každodenní radost si dopřejete, ať se děje, co se děje?

M: Pokud se bavíme o partnerských radostech, pak je to pusa, kterou mi milouš dává každý den před odchodem do práce, i když ještě spím. Tím pro mě začíná den. Ta musí být, ať se děje, co se děje. Jednou mi ji nedal, protože jsme se večer předtím pohádali, a po návratu z práce dostal čouda. Ale aspoň jsme se pak díky tomu zasmáli a usmířili se.

m: Dobré jídlo a dobrý spánek. Když ten spánek náhodou nevyjde, tak druhý den dobré kafe.

zdroj: IG @holkazmoravy

Jak by podle vás vypadal svět bez knih?

M: No to by bylo naprosto strašné. To bych se musela věnovat skutečnému životu! 🤯 Ne, včil vážně… Je to pro mě opravdu nepředstavitelné. Kdyby knihy nikdy neexistovaly, nebyl by svět takový, jaký dnes je. Lidé by byli jiní, než je známe. Knihy jsou radost, bezpečí, fantazie, relax, rozvoj, informace, vzdělání… K lecčemu bychom se dostali i jinak, ale nevím, jestli by na informace a vzdělání stačila jen ústní lidová slovesnost. A kdyby knihy zmizely ze světa teď, když je všichni známe, tak to by mi na tom světě bylo teda ale hodně smutno! A své nejoblíbenější příběhy bych si pak chtěla rychle přepsat, než bych je zapomněla.

m: V minulosti by to bylo smutný. Nezáviděl bych tolik práce všem kamenorytcům. A pokud by neexistovaly ani noviny, tak myslím, že by deníkům odzvonilo, to by nestíhali tesat. 😃 V dnešní době by to podle mě takový problém nebyl. Lidi by produkovali svoje myšlenky elektronicky. Do různých příspěvků na sociální sítě, článků online, e-knih, podcastů, videí. A my bychom holt čuměli víc do mobilů, čteček, tabletů… Vždyť i obrazy jsou dnes malované na tabletu nebo dokonce umělou inteligencí. Takže tady velkou změnu nevidím. Vždyť to takhle vlastně dnes je. Knihy jsou v menšině. Když jedu v MHD, tam se to mobily jen hemží, a když má někdo v ruce knihu, potěší mě to. Ano, jsem tým papírová kniha. 😊

Jaký knižní příběh byste chtěli společně zažít?

M: Myslím, že společně bychom se chtěli podívat do světa Harryho Pottera. To jsme si alespoň trochu splnili, když jsme v Londýně navštívili studia HP a pak cestovali po Skotsku. Shodli jsme se, že to byla naše dosud nejlepší dovolená. Jinak bych brala jakýkoliv jiný fantasy příběh. Zkrátka to, co ve skutečném světě zažít nelze. (Teda pokud bych měla jistotu, že ten zážitek přežiju samozřejmě. 😃)

m: No, to teda nevím. Vzhledem k tomu, co čtu, tak bych nám moc nepřál dystopické světy, nebo zažít vyvražďování mimozemšťanů upíry. 😅 Teď mi došlo, že bych se vlastně jednomu příběhu přeci jen nebránil. Znáte Lady Fuckingham? 🤣

Kolik knih v průměru přečtete za měsíc? A čtete si společně nahlas?

M: Jak kdy. Někdy přečtu dvě knihy, jindy třeba šest. Dle nálady. Ročně mi to většinou vychází na cca 50 knih, přesto jsem mezi knihomoly docela béčko, v mé sociální bublině spousta z nich přečte přes 100 knih ročně. To je pro mě nereálné, nemohla bych dělat nic jiného. Čtení miluju, ale nevnímám ho jako soutěž. Nikdo by neměl, o tom četba opravdu není. Jinak si většinou čteme každý sám, i když včil máme zrovna rozečtenou jednu společnou. Ve čtení se střídáme a taky to má něco do sebe. Doporučuju!

m: Dám v průměru 2 knihy za měsíc. Samozřejmě záleží na tom, co čtu a jak mě to baví. Něco zhltnu za týden, něco tlačím. Např. z populárně naučné literatury mám rozečtené asi tři knihy a dočtení se některá z nich dočká možná v létě na dovolené. Miri mi občas čte spicy scény z jejích knížek, já s těmi svými thrillery a grimdark fantasy raději mlčím, ať má klidné spaní. 😅

zdroj: IG @holkazmoravy

Top 3 knihy české + top 2 knihy zahraniční na letní dovolenou 2023. 

M: Tohle je strašně těžké. Pro mě hned ze dvou důvodů: jednak každý z nás má rád jiné žánry, jiné autory, jiné knihy (a zaplať pánbů za to!) a jednak proto, že české autory téměř nečtu. Určitě stojí za zmínku Moje případy 1. oddělení od Martina Moravce (a Josefa Mareše), z těch jsem byla úplně vyndaná. Pak vím, že mezi českými autory vyčnívá např. Kateřina Tučková nebo Alena Mornštajnová, ale protože vím, že se obě autorky věnují těžkým tématům, trochu se jim vyhýbám. To by pro mě nebylo dovolenkové (potažmo relaxační) čtení. Před lety jsem četla jen jednu knihu s židovskou tematikou, dokonce nebyla ani bůhvíjak explicitní, a při čtení mi bylo několikrát špatně. Není to pro mě. Moje doména jsou hlavně fantasy příběhy, Young Adult knihy a romance, čili to, co by odborníci označili za brakovou literaturu, ale to je mi úplně jedno. Ze zahraničních autorů mám ráda např. Marianu Zapatu, Taylor Jenkins Reid, Sarah J. Maas, Lucy Score… Uf, já si fakt dvě knihy nevyberu, pardon. 😅 (A jestli milouš nezmíní aspoň jednu knihu od Františka Kotlety, tak sním své vlastní ponožky!)

m: Miluju fantasy, sci-fi a dobré jídlo, takže z českých jistojistě František Kotleta a cokoliv od něj, třeba jeho novota Temné Blues v New Orleans se hodně povedla. Pavel Bareš napsal super sérii Projekt Kronos. Jiří Kulhánek a jeho Vyhlídka na věčnost, to je gold. Nečekal jsem, že se u takové fantasy tak nasměju. Ze zahraničních určitě akčňák od Marka Greaneyho – Neřízená střela (série Šedý muž). Já to teda ještě nečetl, ale první dva díly jsou v topu a na Goodreads to má skvělý hodnocení, takže by to měla být jistotka.🤞🏼Z toho grimdarku rozhodně Sama čepel od Joea Abercrombieho a jeho pokračování. A jako bonus rozhodně kousek, který by si měl přečíst každý, je kniha Proč spíme? od Matthewa Walkera. ☝🏼

zdroj: IG @holkazmoravy

Co je aktuálně „vaše téma“, kterému se nějak více intenzivně věnujete?

M: Loni jsme si s miloušem zavedli takové nepsané pravidlo, že jednou měsíčně vypadneme z města na víkend někam do přírody. To nám dělalo obrovsky dobře, byli jsme tehdy oba úplně vyčerpaní. Příroda nás oba nabíjí, tak se toho snažíme držet i letos. Tak máme mj. čas jen na sebe, nevěnujeme se práci nebo všedním povinnostem. Jen jeden druhému, to v partnerství považuju za velice důležité. Dále pak správná péče o fyzické a duševní zdraví (výživa, spánek, cirkadiánní rytmus, pohyb, vitaminy atd.), to je pro nás oba velké téma a věnujeme se mu denně, navzájem se hlídáme, motivujeme nebo naopak hubujeme, no. 😃

m: Aktuálně, už zhruba dva roky řeším svoje zdraví. Nejsem nemocný, naopak, chci žít minimálně do 150 let. Samozřejmě to je nadsázka, ale snažím se tomu jít hodně naproti, abych byl ve stáří, řekněme ve 100 letech, stále fit a plný energie. 😁 A pak dále mé koníčky. Sport a pohyb obecně (ty dost souvisí s dlouhověkostí) a vaření/pečení, baví mě zkoušet a objevovat nové recepty, takže pořád něco kuchtim.

Jaká je vaše představa spokojeného stáří.

M: Spokojené stáří si představuju jako poslední etapu spokojeného života. A ten pro mě znamená, že jsem šťastná a obklopená láskou. Ráda bych jednou skončila v domečku, ze kterého budu za pár kroků v lese, pěstovala si vlastní zeleninu a ovoce, a zatímco bych okopávala zahradu, pobíhali by kolem mě slípky, psi a kočky. Dál bychom si s miloušem užívali všední radosti, pořád by se na mě hezky koukal a usmíval a probouzel mě pusou, protože ta, jak jsme si řekli před chvílí, musí být, ať se děje, co se děje! 

m: Nestresovat se, žít v klidu a blízko přírodě, číst knihy, procestovat spolu svět, objevovat a jíst dobré jídlo.

zdroj: IG @holkazmoravy

Miri, na kolik pokusů v průměru točíš IG videa? A které tvoje video tě nepřestává bavit? 😊

To záleží, o jaká videa se jedná. Pokud se bavíme o videích s mozkem, tak to je většinou první nebo druhý pokus. Tam mi dá nejvíc zabrat scénář. Proto ta videa nesolím jedno za druhým. Natáčení je pak ten nejmenší problém, často i improvizuju. No a ostatní videa asi taky na 2–3 pokusy. Jinak mám ráda studentské video ze zkoušky, košilu (samozřejmě) a pak různá videa s miloušem, většinou se při natáčení hodně nasmějeme, a tak se k nim ráda vracím.

Milouši, jak se ti žije víceméně bez sociálních sítí a jak si představuješ Miri 164 000 sledujících na IG, jak o tom přemýšlíš?

Samozřejmě, že mám sociální sítě. 😃 Ale od mých extrovertských pubertálních dob jsem se hodně stáhnul a dnes jsem už jen pasivní pozorovatel. Moji kamarádi musí koukat na Holku z Moravy, aby zjistili, jestli ještě žiju. 😅 Teď mě teda vytáhla Miri, abych s ní občas něco natočil, tak co bych pro ni neudělal, že? 😅 No jo, ona už má fakt 164k, to je neskutečný! 😃 Pamatuju si dobu, kdy každý den chtěla něco postnout, aby to rostlo. Ale nemohlo to být jen tak něco, muselo se to lidem líbit a to není lehký. Fakt dřina. Dneska už to má naštěstí nastavené jinak. Ale i přesto je Miri pořád stejná, vůbec ji to nezměnilo. Na nic si nehraje, je taková jako před lety, jen lepší a krásnější samozřejmě. 😁

Na co byste chtěli, aby se vás někdo zeptal v rozhovoru?

M: „Jaký to je pocit, být první oficiální mudla, který nastoupil do údajně fiktivní Školy čar a kouzel?“

m: Napadla mě jen jedna hypotetická, bohužel neaktuální, tak ji zasadím lehce do budoucnosti, abych měl naději. Jak jsi to dokázal, že si ve svých téměř 40 letech můžeš dovolit nepracovat, cestovat po světě a naplno si užívat života?”

A teď si na tu otázku odpovězte 😊

M: „BÁJEČNÝ!“ 😃

m: No, to víte, byla to dlouhá cesta pravidelného investování, šetření a občas i utrhování si od úst, zábava a přátelé šli také stranou… No a pak jsem zdědil 100 milionů po tetičce z Ameriky a bylo to. 😂

S jakou dvojicí byste si rádi přečetli rozhovor na CITY & FOLKS?

M: Tereza & Matyáš Ramba, to by mohlo být zajímavé a zároveň milé čtení.

m: Tony Stark a Pepper, to bych si přečetl. 😁

Děkujeme Miri & miloušovi za rozhovor!

zdroj: IG @holkazmoravy

Související štítky

Mohlo by se vám líbit

POCIT TÝDNE
„Naděje je stav ducha, který dává smysl našemu životu."
Václav Havel

Top 5

Reklama

Nejnovější příspěvky