„Estetické cítění se dá asi nějakým způsobem zušlechťovat získáváním informací z knih, chozením do galerií, cestami, a hlavně také tím, kým se obklopuješ. Není to poprvé co přiznávám, že kdybychom s Adamem neměli podobné estetické cítění, asi bychom si nerozuměli. Je to nesmírně důležité, protože se to prolíná do všech oblastí našeho života,“ říká NICOLE KUDELKOVÁ, senior online & fashion editorka ELLE, kreativní síla v PBG studio & fotografka.
„Dlouhodobě si přeju být spolu a být spokojení, cestovat, a především se poctivě věnovat své práci a svým vášním, což je u nás to samé. Pokud se budeme mít tak jako teď po celý život, tak bude všechno skvělý,“ říká ADAM ŠTĚCH, teoretik, novinář a kurátor, který se dlouhodobě zabývá designem & architekturou.
Čím jste chtěli být jako děti? A co byste dělali, kdybyste se nevěnovali vaší práci a mohli dělat cokoliv?
Nicole: Odmalička jsem si hodně malovala a byly doby, kdy jsem chtěla jít studovat oděv. Nikdy jsem se však neodvážila svoje kresby na papíře přeměnit v něco hmatatelné. A na papíře to zůstalo dodnes. O módě mě baví psát, informovat sebe i ostatní. A kdyby ses zeptala mého mladšího já, chtělo by to samé. S jistotou můžu říct, že dělám to, co jsem vždy dělat chtěla.
Adam: Já jsem chtěl být oceánografem a potápěčem. Do mých 15 let mě zajímala příroda a potápění. Svou první „knihu“ jsem napsal už když mi bylo 12. Bylo to o historii potápění a psal jsem ji na starém psacím stroji po babičce. Kdybych dnes nedělal to, co dělám, tak bych snad tím potápěčem byl.
Co si dlouhodobě přejete?
N: Přála bych si pro nás oba mít možnost vždy dělat to, co děláme teď. A zem za zemí, město za městem objevit celý svět. Máme toho ještě hodně před sebou, takže bych si pro nás přála celou věčnost času na to, abychom to stihli.
A: Být spolu a být spokojení, cestovat, a především se poctivě věnovat své práci a svým vášním, což je u nás to samé. Pokud se budeme mít tak jako teď po celý život, tak bude všechno skvělý.
V jaké zemi by vás bavil život?
N: Ráda bych se na pár měsíců vrátila zpět do Paříže. Žít tam se svým aktuálním mindsetem, možnostmi a kontakty, to bych si přála moc. Žít bych si dokázala představit v Miláně, kam naše cesty míří nejčastěji. A na pár měsíců bych klidně zakotvila v Kalifornii. Nemám touhu vše zahodit a začít někde znovu, ale mít možnost na pár měsíců změnit prostředí s vědomím, že se mohu vrátit do Prahy, mě láká moc.
A: Možná na chvíli USA nebo Austrálie. Mám tam totiž tolik míst, které chci vidět a létat tam přes oceán pokaždé zvlášť je jaksi nepraktické.
Čím je pro vás ten druhý unikátní, neobyčejný?
N: To se dá těžko popsat, ale nesnažím se na to odpovědět poprvé. Já vždy říkám, že Adam ztělesňuje všechno to, co jsem od partnera vždy chtěla. Žila jsem ve vztazích, kde to nefungovalo, ač jsem si namlouvala, že je to tak normální. Pak přišel Adam a ukázal mi, že normální je najít v tom druhém vše, co si přeješ. A ještě o něco víc.
A: Že se mnou po všech stránkách sdílí společné hodnoty a ve všem si navzájem vyjdeme vstříc. Takovou partnerku jsem celý život hledal.
Co jste díky sobě objevili?
N: Adam mi otevřel celý nový svět. A už asi tak dvě stě domů, takže jestliže mě to nepřestalo bavit doteď, tak už to mám zpečetěné napořád!
A: Pocit bezpečí, klidu a rovnováhy. Zároveň dobrodružství každý den.
Čím si zaručeně zlepšíte náladu?
N: Adam mi zlepšuje náladu tím, že fotí náhodné chrty, které za den v ulicích potká, a posílá mi je. Sbíráme je jak Pokémony.
A: Když si navzájem posíláme videa vombatů, vyder, tuleňů, koal a dalších roztomilostí.
Silný zážitek z vašich nedávných cest? A vaše vysněná destinace?
N: Vsadím se, že v tom se shodneme. V únoru jsme navštívili Hawaii a ač jsme po celou dobu objevovali architekturu, přeletěli jsme na poslední tři dny na Big Island a strávili je v resortu Mauna Kea. Bylo to neuvěřitelné místo. A já Adama dokonce dostala na celých 20 minut na pláž.
A vysněné destinace se snažíme si plnit. Brzy snad spolu objevíme Japonsko a západní pobřeží Ameriky, kde Adam už několikrát byl, já bych ráda viděla třeba Corbusierovy stavby v Indii. Z těch bližších destinací se chci podívat za módou do Antverp. Těžko se to vyjmenovává, snažíme se snové destinace si co nejdříve plnit…
A: Pobyt v ikonickém hotelu Mauna Kea na Big Island na Havaji. Vysněných dovolených máme mnoho a postupně si je plníme. Teď je to třeba Chile, Japonsko, kde už jsem tedy byl, ale chci ho ukázat Nicole, nebo Tahiti.
Jaké číslo ukazuje váš průměrný denní „tlf screen time“? Jste s tím ok?
N: Na to číslo záměrně nekoukám, protože bych s ním spokojená nebyla. Má práce v digitálním světě je závislá na tom být neustále online.
A: Nevím, nesleduji takové věci.
Myslíte si, že se dá estetické cítění naučit?
N: Myslím si, že ho těžko získáš jen tak. Je nesmírně důležité to, v jakém prostředí vyrůstáš, jakou procházíš výchovou doma i v kolektivech. Estetické cítění se dá asi nějakým způsobem zušlechťovat získáváním informací z knih, chozením do galerií, cestami, a hlavně také tím, kým se obklopuješ. Není to poprvé co přiznávám, že kdybychom s Adamem neměli podobné estetické cítění, asi bychom si nerozuměli. Je to nesmírně důležité, protože se to prolíná do všech oblastí našeho života. A výběrem židle, která se líbí nám oběma, to rozhodně nekončí.
A: Musíte mít k němu cit a musíte ho rozvíjet. To znamená, že se musíte neustále vzdělávat, být zvědaví a tím nasávat energii ze všeho, co je krásné a smysluplné.
Vaše doporučení na aktuální výstavu, kterou navštívit a proč?
N: Na cestách si nikdy neodpustím návštěvu módě zasvěcených muzeí. Mohu nyní doporučit výstavu 1997 Fashion Big Bang v Gallieře, která poodhaluje práci emblematických designérů jako jsou Thierry Mugler, Rei Kawakubo nebo Stella McCartney, ale i popkulturní události roku, které změnily vše, jako bylo například otevření pařížského konceptu Colette.
A: Retrospektivní výstava italského architekta, designéra a sochaře Angela Mangiarottiho v Triennale di Milano. Protože je to jedinečná příležitost poznat nepříliš známou tvorbu jednoho z hrdinů zlaté generace italských designérů. Těším se až ji v dubnu navštívíme.
Co jste nečekali, že vás bude bavit za trend v umění/architektuře/módě a baví vás to?
N: Já módní trendy sleduji neustále a denně o nich píšu. Jen tak něco už mě nevytrhne, protože si při tom všem uvědomíš hlavně jednu věc – že vše už tu jednou bylo. Sama ve svém šatníku jsem vůči trendům spíš imunní, protože vše kupuji z druhé ruky a trendy nosím v drobných obměnách ve vintage provedení. Překvapilo by mě asi, kdyby mě někdy začaly bavit minišaty a minisukně, což by Adama ohromně potěšilo, ale ta chvíle ještě nenastala!
A: Asi trochu postmoderna. Když jsem se začínal zajímat o design a architekturu asi před 20 lety, tak jsem si nikdy nepomyslel, že by mě dnes zajímal design 80. let. Ale člověk se vyvíjí a mění, stejně tak jako obecný vkus a zájmy.
Kulturní akce, které byste se chtěli zúčastnit a proč?
N: Mám štěstí, že všechny akce, které jsem si před pár lety přála navštěvovat, už navštěvujeme. Snažím se alespoň jednou do roka objíždět evropské Fashion Weeky, za pár dní odjíždíme na Salone del Mobile nasát to nejnovější z designu a potkat se s přáteli z celého světa. Léta jsem ale nebyla na koncertě. Jenomže já bych asi ze všeho nejraději stejně chtěla vidět naživo Davida Bowieho…
A: Koncert Stevie Wondera. Je to jediný z mých velkých hudebních idolů, který ještě žije, ale bohužel již moc nekoncertuje.
Nicole, k jakému fashion kousku bys přirovnala Adama a proč? 😊
Já bych Adama přirovnala k vintage Hermès Kelly kabelce. Celý život po ní toužíš, setkáváš se s jejími napodobeninami a víš, že to ale není ono, až jednou až skoro náhodou objevíš tu pravou, která tě naprosto vystihuje a víš, že už nechceš nikdy jinou, protože je ztělesněním všeho, co jsi vlastně chtěla. Musíš si na ni počkat, protože ty nejlepší věci nemůžeš mít hned, ale jakmile ji máš tak víš, že to bude láska na celý život. Marnivé, že?
Adame, k jakému uměleckému dílu bys přirovnal Nicole a proč? 🙂
Asi k jakémukoliv stolu od Carla Mollina, mého oblíbeného italského designéra, jehož byt v Turíně pravidelně navštěvujeme. Jeho designérské kreace jsou syntézou technické dokonalosti a inženýrské racionality s volnou emotivní organickou formou. To odráží dvě roviny Nicole, je to pro mě dívka, na kterou se mohu vždy pevně spolehnout, je to pilíř v mém životě, je praktická a racionální. Na stranu druhou je smyslná a miluji její sexy křivky, které mi díla Carla Mollina také připomínají.
Na co byste chtěli, aby se vás někdo zeptal v rozhovoru?
N: Kolik jsi dnes v ulicích potkala chrtů?
A: Co jsem dostal od Nicole k Vánocům?
A teď si na tu otázku odpovězte 😊
N: Tři, to je dobré skóre.
A: Svítidlo od mého milovaného italského architekta Gia Pontiho.
S jakou dvojicí byste si rádi přečetli rozhovor na CITY & FOLKS?
N: Dechem, Everbay.
A: Jan Kloss a Darina Zavadilová.
Děkujeme moc Nicole & Adamovi za dvojrozhovor.
pozn.: úvodní foto: Petr Jandera pro časopis Cosmopolitan.
