Terezie & Milan

„Jeden tón by na popsání Milana rozhodně nestačil. Viděla bych to na akordický postup Cm7 – Bm7 – Emadd9 – Am7,“ violoncellistka TEREZIE VODIČKA KOVALOVÁ.

„Tohle bude možná pro mnoho lidí, co mě osobně neznají překvapení, ale já miluji české a americké country. Kdykoliv jsem v autě na cestách nebo při jakékoliv jiné možnosti, když jsem sám, tak vždy a pouze kvalitní country,“ sportovní manažer MILAN VODIČKA.

Co jste si v duchu řekli, když jste viděli jeden druhého poprvé? A co bylo první téma, o kterém jste si naživo povídali?

TEREZIE: Tak to si pamatuju velmi přesně, že by stál za hřích, ale že na něj nemám. Při prvním setkání jsem mu poděkovala za pozvání na drink a nejspíše jsme rozebírali, co děláme na festivalu a co děláme za povolání. Přesněji to bohužel nevím, protože jsem už byla zakoukaná, ale probrali jsme ten večer, co se dalo. A že to byla výživná konverzace, protože skončila v šest ráno.

MILAN: Velice “zákeřná” otázka, protože já si naše první seznámení s Terezií nepamatuji. Potkali jsme se během prvního večera na festivalu Colours of Ostrava v roce 2017, ale o našem prvním seznámení jsem se dozvěděl až druhý den od našeho společného kamaráda barmana. První večer jsem si užíval takovým způsobem, že si toho z něho moc nepamatuji a moje drahá polovička si mě také díky tomu neustále dobírá. Díky tomu bylo naše poprvé pro mě podruhé následující den. Když mi byla Terezie poprvé představena, tak první reakce byla, že je neskutečně éterická a svým vlastním způsobem zajímavá bytost. První téma? No… Těch bylo určitě několik. Svým způsobem jsme se snažili navzájem poznat v co nejkratší době a vždy o přestávkách mezi koncerty jsme diskutovali na různá témata. Nejvíce si vzpomínám na debatu ohledně rozdílu života v ČR a USA. Já, jako zastánce USA a Terezie, jako zastánce ČR a tyhle debaty nám vydržely až do dnešní chvíle.

Co vás naposledy společně dojalo?

TEREZIE: Teď se každodenně dojímáme nad novým pejskem, kterého si pořídili Milanovi rodiče.

MILAN: Naposledy nás společně s Terezií dojalo pořízení nového člena naší zvířecí rodiny – štěně irského teriéra, Skye.

Jste často na cestách odděleně, máte nějakého smajlíka/GIF, který si posíláte nejčastěji?

TEREZIE: Srdíčko stoprocentně vede a vedle něj stoprocentně smích až brečím 😀 No a GIFy, na ty přijde řada až ve chvíli, kdy nás honí navzájem na sebe mlsná a pak se provokujeme dvojsmyslnými GIFy.

MILAN: Mnoho oblíbených smajlíků nemáme, ale ten jediný, který používáme ve společných konverzacích, když jsme na cestách, tak je srdíčko!

Terezie, k jakému tónu bys přirovnala tvého manžela a proč?

T: Jeden tón by rozhodně nestačil. Viděla bych to na akordický postup Cm7 – Bm7 – Emadd9 – Am7.

Milane, k jakému sportu bys přirovnal život s Terezií a proč?

M.: S největší pravděpodobností́ k tenisu. Díky tomu, že neustále cestujeme, náš druhý domov jsou hotely a cestovní prostředky jako letadla nebo auto. Domů se vracíme za odpočinkem a relaxací a poté znovu a znovu vyrážíme na další “turnaje”, což je v našem případě práce.

Jakou vlastnost obdivujete jeden na druhém, kterou nemáte a chtěli byste mít?

T.: Umět se na všechno vyprdnout a udělat si opravdu a hlavně pravidelně volno. A taky umět si stát za svým názorem, což je ale taková trošku dvojsečná zbraň, protože o to více musím pracovat na své argumentaci, když něco řešíme.

M.: Na Terezii obdivuji naprosto vše… Proto jsem ji před dvěma roky požádal o ruku a stala se mojí ženou. Z mého pohledu je naprosto dokonalá po všech stránkách. Mně rozhodně schází́ schopnost se omlouvat v pravý čas a dokáži být velice přísný, i když se to třeba v daný moment úplně nehodí.

Jaká je vaše společná „guilty pleasure“? A každého samostatně?

T.: Asi jídlo, rádi objevujeme různé kuchyně. Válení se po pláži. Sledování seriálů a hraní her. Jsme v tomto takoví jednoduší, když už je volno, moc to nekomplikujeme. Milanovo je rozhodně Playstation a nyní seriál Hoops a Kancl. A moje? Sledování RuPaul´s drag race.

M.: Společná guilty pleasure? Rozhodně láska ke gastronomii a návštěva kin. Když jsme spolu, tak jsme schopni jít do kina na film i několikrát do týdne. Moje osobní guilty pleasure je záliba v hraní her na Playstationu a posilování. Terezie si mě od začátku našeho vztahu dobírá, že jsem v našem vztahu vetší́ princezna a musím uznat, že má pravdu.

Cestujete raději do přírody, nebo do měst?

T.: Jsme divní pavouci, milujeme oboje a užíváme si to podle toho, na co je zrovna nálada.

M.: Bez debat do přírody. Už jenom kvůli našemu psovi Starkovi milujeme všemožné výlety do přírody. V Evropě nejčastěji do hor, milujeme lyžování́ a Stark sníh. V USA vedou výlety k oceánům a do národních parků.

Co nesmí chybět na vašem podzimním/zimním playlistu?

TEREZIE: Doma paradoxně hudbu moc nepouštíme. Milan má svůj pracovní playlist, kde najdete vše od Hanse Zimmera, přes house a elektro po Maxe Richtera. Já poslouchám tak všechno, ale na podzim se mi vždycky hodil Michael Kiwanuka.

MILAN: Tohle bude možná pro mnoho lidí, co mě osobně neznají překvapení, ale já miluji české a americké country. Kdykoliv jsem v autě na cestách nebo při jakékoliv jiné možnosti, když jsem sám, tak vždy a pouze kvalitní country.

Jakou knihu byste doporučili na dlouhé večery?

T.: Anthony Bourdain – Důvěrnosti z kuchyně, cokoliv od Jamese Herriota o životě venkovského veterináře a Petr Stančík – Mlýn na Mumie.

M.: Určitě bych doporučil většinu bestsellerů od Dana Browna. Dále nesmí chybět můj oblíbenec Frederick Forsyth, který mě ale velice zklamal s jeho poslední špionážní prózou Liška a v neposlední řadě bych na dlouhé zimní večery doporučil romány od Toma Egelanda.

Film/seriál, na které se zásadně díváte odděleně, protože ho ten druhý nechce sledovat.

T.: U Milana je to ten Kancl, ne že by mě nebavil, ale nějak to nepotřebuju sledovat pořád. A u mě samozřejmě RuPaul. Ale překvapivě je toho velmi málo, co nás spolu nebaví, máme dost široký rozptyl ve vkusu, takže naopak máme spíš problém uhlídat, na co všechno spolu koukáme.

M.: Takových filmů mnoho nenajdeme, protože jsme oba s Terezií velcí “geekové“, takže na filmech se z valné části vždy shodneme. Problém ale nastává u seriálů! Díky tomu, že jsem od roku 2011 studoval v USA a stále tam mám práci, tak jsem si zamiloval americké seriály jako například Kancl s vynikajícím Stevem Carellem, Parks and Recreation s Nickem Offermanem, naprosto legendární seriály Eastbound & Down a Vice Principals s Danny McBridem a v poslední době novinku od Netflixu, animovaný seriál Hoops. Jakmile Terezie slyší úvodní soundtrack z jednoho ze zmíněných seriálů, tak mi okamžitě dává najevo, že bych si měl dát sluchátka nebo v nejlepším případě odejít do jiné místnosti.

Vaše nejoblíbenější společná fotka roku 2020.

 Jaké společenské téma se stává zas a znova tématem vašich hovorů a proč?

T.: Řekla bych, že teď je to všude tak stejné – rouška, karanténa a stav naší politiky. Oba nás to dost zarmucuje, takže tahle debata nebývá často. 

M.: S manželkou máme mnoho společenských témat, které doma rozebíráme, ale bez debat vedou témata ohledně politického dění nejenom v ČR, ale i v USA. Dále rozebíráme situace v našich oborech, to znamená na kulturní a sportovní scéně a v neposlední řadě milujeme témata, které se týkají filmového a knižního průmyslu.

Na co byste chtěli, aby se vás někdo zeptal v rozhovoru?         

TEREZIE: Momentálně se dost bavím tím, že Milan nosí moje parfémy, takže asi, co nosíte za parfémy?

MILAN: Díky mému povolání, kdy se starám o akademický a sportovní rozvoj mladých, nadějných studentů-sportovců směrem na vysoké školy do USA, tak na otázku, co si myslím o výchově naší nadcházející generace.

A teď si na tu otázku odpovězte.

T.: Parfémy sbírám, jsem na to trošku úchyl, ale jak velké bylo moje překvapení, když jsem poprvé na svém muži ucítila svůj parfém. Zasekla jsem se a začala se vyptávat, na to se trošku začervenal a říkal, že rád voní jako já. Tak jsem rozdělila poličku a vlevo má moje méně používané parfémy pro svou potřebu a vpravo jsou mé. Já nyní používám Loewe Aura a Aqua Allegoria – Bergamote Calabria. Muž Moschino Funny a K.Lagerfeld – Fleur de Pecher, kterým to ostatně i začlo.

M.: Já jsem velice silný kritik nejenom aktuální situace ve výchově budoucí generace, ale i v minulé, což se týkalo i mě samotného, a proto jsem odešel po střední škole v ČR do USA na vysokou, kde mi bylo umožněno studovat a sportovat na té nejvyšší úrovni v rámci NCAA. Bohužel za poslední dekádu se de facto v naší republice vůbec nic nezměnilo, škola a studium je neustále na druhém, mnohdy až na třetím místě u rodin s dětmi, které se věnují sportu na jakékoliv úrovni. Škola by měla být vždy na prvním místě, ať už u samotných dětí a jejich rodičů, ale samozřejmě i u samotných trenérů a lidí, kteří se starají o jejich rozvoj. Tenhle problém je ale mnohem větší a zasahuje do mnoha sfér naší společnosti. Můžeme na denní bázi vidět, jak se chovají trenéři u mládeže, většina z nich bez vyššího vzdělání. Děti mnohdy musí naslouchat, že škola není důležitá a že trénink je důležitější než samotné vzdělání. Bohužel tyhle lidi nezajímá, co s daným dítětem bude za 10-15 let, protože pro ně jsou většinou jenom číslo na výplatní listině za daný měsíc. Naštěstí jsou tady lidé, kteří věří ve spojení vzdělání a sportu tímhle směrem, ale aktuální situace, podpořena COVID-19 je velice znepokující a alarmující.

S jakou dvojicí byste si rádi přečetli rozhovor na City & Folks?

T.: Se zakladatelkou Frusacku Hankou a jejím mužem Milanem.

M.: Z českého prostředí to bude trošku oříšek, protože se více zajímám o lidi ze Západu než z ČR. Každopádně, kdyby byla možnost, tak bych si na City & Folks rád přečetl rozhovor s českým divadelním a filmovým hercem a v neposlední řadě také se zakladatelem Gastromapy, Lukášem Hejlíkem a jeho ženou Veronikou Hejlíkovou.

Ze ♡ děkujeme za rozhovor.